|
|
Koordinovaná podpora žáků s kombinovaným postižením v příbramském regionu
JELÍNKOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce má název "Koordinovaná podpora žáků s kombinovaným postižením v příbramském regionu" a je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretická a nejdříve v ní definuji pojmy zdravotní a kombinované postižení, které je ještě dále členěno. Poté se zabývám možnostmi vzdělávání žáků s kombinovaným postižením a metodami práce, které se při práci s těmito žáky využívají. Protože mají tito jedinci často omezenou možnost komunikace, zmiňuji se i o komunikačních systémech AAK. V druhé kapitole teoretické části poté popisuji významnou součást péče o osoby s kombinovaným postižením, prostředky uceleného systému rehabilitace - léčebné, sociální, pedagogické a pracovní prostředky rehabilitace. Na teoretickou část navazuje praktická část, ve které se zabývám cíli, metodikou a analýzou získaných dat. Nejdříve analyzuji koordinovanou podporu žáků s kombinovaným postižením ve školách v příbramském regionu. V této kapitole jsou zmapovaná zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením a poté i zařízení s nimi spolupracující. Následně pak analyzuji získané rozhovory, které jsou k nahlédnutí v přílohách. Cílem této bakalářské práce je zjistit počet a rozložení zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením v příbramském regionu. Dále se snažím určit, zda je zjištěný počet dostačující, a nakonec bych chtěla vytvořit informační leták o daných školách. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tuto výzkumnou otázku: "Jaký je počet a rozložení zařízení vzdělávající žáky s kombinovaným postižením v příbramském regionu?" a podotázku: "Je tento počet dostačující?". V průběhu výzkumu jsem si stanovila ještě jednu výzkumnou otázku, která by mi měla pomoci zmapovat daná zařízení, zjistit o nich důležité informace, a vytvořit tak informační leták: "Jak probíhá vzdělávání žáků s kombinovaným postižením ve školách vzdělávající tyto žáky v příbramském regionu?" a podotázku: "Poskytují žákům tato zařízení koordinovanou podporu?". Výzkum jsem prováděla polostandardizovanými rozhovory s odbornými pracovníky škol, poradenského zařízení (SPC) a rodiči žáků s kombinovaným postižením. Rozhovory byly prováděny dle předem připravených otázek, přičemž jsem je se souhlasem respondentů nahrávala na diktafon. Otázky jsem si rozdělila do tří okruhů, což mi pomohlo při interpretaci výsledků. Údaje z rozhovorů jsem doplnila o informace z analýzy webových stránek daných zařízení. Výsledkem této práce je zmapování koordinované péče o žáky škol příbramského regionu a následně vytvořený informační leták zařízení vzdělávajících žáky s kombinovaným postižením, kde jsou tedy zmíněny i neziskové organizace, které těmto zařízením pomáhají zajišťovat ucelenou rehabilitaci, a také organizace, které zajišťují péči absolventům základních škol a dospělým jedincům se zdravotním postižením. Zda je daných zařízení v příbramském regionu dostatek, není úplně jasné, ale mírně zde převládá názor, že jich je tu málo. Chybí zde základní školy i specialisté zabývající se žáky s PAS, kteří by měli s těmito jedinci zkušenosti. Na vybraných školách panuje přátelská atmosféra, pedagogické pracovníky jejich práce velmi baví a i spolupráce s rodiči probíhá v celku bez problémů. Je zřejmá nutnost obměnit vybavení tříd, včetně pomůcek. Učitelé na těchto školách při práci velmi málo užívají rehabilitační techniky a školy nabízejí velmi zřídka nějaké terapie. Tyto činnosti však nabízejí spolupracující organizace (Alka, Krok, Pessos), které těmto školám pomáhají zajišťovat prostředky uceleného systému rehabilitace, a tak je žákům zajištěna koordinovaná podpora.
|
|
|
Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech
FÉROVÁ, Lydie
Téma bakalářské práce zní: Možnosti koordinované podpory žáků s mentálním postižením v regionu jižních Čech. Bakalářská práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zabývám obecnou charakteristikou mentálního postižení. Podrobněji se zabývám především lehkým mentálním postižením. Výzkum bakalářské práce se totiž zaměřuje na žáky s lehkým mentálním postižením. Dále se zabývám možnostmi koordinované podpory, která je poskytovaná těmto žákům. Soustředím se přitom především na pedagogicko-psychologickou podporu. V této oblasti jsou totiž tito žáci, vzhledem k specifikům lehkého mentálního postižení, nejpotřebnější. Praktickou část tvoří kvalitativní výzkum, jehož cílem je zaměřit se na to, jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají a využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována. Kvalitativní výzkum je vhodný v případě úzkého zkoumaného souboru, kdy chceme získat hloubkový popis případu. Pro sběr dat jsou použity polostrukturované rozhovory. Polostrukturované rozhovory tvoří daný soubor otázek, který je ale možné rozšířit o doplňující otázky. Tazatel tak může pružně reagovat na různé situace v průběhu rozhovoru. Skrze doplňující otázky může tazatel získat další cenné informace související s tématem rozhovoru. Zkoumaný soubor tvoří čtyři žáci ZŠ praktické v Prachaticích, kteří zároveň navštěvují K-klub v Husinci. S žáky a s jejich rodinami se znám osobně právě z K-klubu, což je křesťanský volnočasový klub organizovaný křesťanským sdružením YMCA a Církví bratrskou v Husinci. Žáci jsou ve věku devíti až třinácti let. Pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Jednu skupinu respondentů tedy tvořili tito čtyři žáci a jejich rodiče. Rodiče jsem do zkoumaného souboru zařadila, aby dokreslili výpovědi žáků. Druhou skupinu respondentů tvořil vedoucí SPC ve Strakonicích a paní učitelka ZŠ praktické v Prachaticích. Obě skupiny respondentů byly velmi vstřícné a ochotně mi rozhovory poskytly. Rozhovory proběhly nejdříve s odborníky a následně s rodiči a dětmi. Skrze rozhovory jsem hledala odpovědi na výzkumné otázky, které vyplývají z cíle bakalářské práce. 1. Jak žáci s lehkým mentálním postižením vnímají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? 2. Jak žáci s lehkým mentálním postižením využívají možnosti koordinované podpory, která jim je poskytována? Výsledky výzkumu jsou ovlivněny jistou specifičností zkoumaného souboru. Všichni žáci navštěvují stejnou školu a bydlí ve stejném městě. Všichni pochází ze sociálně znevýhodněných rodin. Tento fakt komplikuje generalizování výsledků na širší skupinu žáků s lehkým mentálním postižením. Na druhou stranu ale umožňuje hlubší náhled do problematiky právě v těchto souvislostech. Z rozhovorů vyplývá, že zásadní podpora je poskytována především ze strany školy. V pedagogicko-psychologické poradně proběhla první diagnostika. Někteří rodiče si vzpomínají, že jim pracovníci poradili, jak s dětmi doma dál pracovat. Některým dětem doporučili logopedickou péči. Po nástupu povinné školní docházky už s dětmi nepracují. Škola spolupracuje se speciálně pedagogickým centrem ve Strakonicích. Kontakt pracovníků s dětmi se ale omezil jen na pravidelná kontrolní vyšetření. Přímo ve škole je dětem poskytnuta logopedická péče. Škola také nabízí široký výběr zájmových kroužků. Paní učitelka zdůrazňuje individuální přístup a názornost při výuce. Usiluje o to, aby si žáci osvojili učivo, ale také správné vzorce chování. Z rozhovorů vyplývá, že děti vnímají podporu ze strany školy v podstatě pozitivně. Ve škole mají kamarády a se svou paní učitelkou vychází velmi dobře. V případě problémů mají ve škole někoho, u koho můžou hledat pomoc. Žáci využívají více možností podpory, ale zcela zásadní roli přitom hraje škola.
|
host ::
RSS.